ČTVERO ROČNÍCH OBDOBÍ SE SKŘÍTKEM RÁKOSNÍČKEM…

 „PŘÍRODA NENÍ MÍSTO, KTERÉ BYCHOM MĚLI NAVŠTÍVIT, JE TO DOMOV“                                                                               Gary Snyder

Současný svět je tak uspěchaný, že si málokterý člověk, či celá rodina vyjde o víkendu na procházku do lesa, na louku nebo na výlet do přírody. Přitom je příroda tak krásná a pokaždé v ní dokážeme objevit něco nového. Místo procházky ale jezdí většina dětí s rodiči autem a často se dostane ven jen minimálně, někdy dokonce pouze při pobytu venku v mateřské škole.

V dnešní době není úplně jednoduché probudit u dětí, „zahlcených“ vymoženostmi techniky, zájem o docela „obyčejné věci“, jak se může příroda sama o sobě zdát. Děti většinou považují za jaksi samozřejmé, dané, neustále se opakující, a tudíž „nezajímavé“, mnohé, co se kolem nich děje. Ve skutečnosti je to právě naopak… V přírodě je mnoho zázračného a fantastického, jedinečného a neméně „akčního“ jako v nějaké hře. Lze ji pozorovat a dění v ní prožívat „v přímém přenosu“ a na vlastní oči…

V dřívějších dobách byl člověk bezprostředně spjatý s přírodou a děti trávily převážnou část dne venku v přírodě. I dnes je příroda důležitou a nedílnou součástí našeho života. Předškolní děti nejsou ve své podstatě úplně jiné než v předchozích generacích. Objevování světa, zvídavost, všetečné otázky, bezprostřednost, síla a účinek osobního prožitku – s tím vším, co je pro tento věk charakteristické, lze pracovat i v dnešní době. Jen je potřeba v dětech probouzet zájem o přírodu, učit je vztahu k přírodě, schopnostem vnímat ji a všímat si jejich krás…

Letošní školní rok se v naší třídě Motýlků zabydlí malý, zelený skřítek, který nás provede čtyřmi ročními obdobími, tedy celým rokem… Možná, že ho budete znát. Jmenuje se Rákosníček a bydlí daleko za mlhou, hustou tak, že by se dala krájet a možná ještě dál…tam, kde je v kapradí schovaný malý rybníček Brčálník… Na jeho břehu má Rákosníček postavený malý domeček. Stará se o rybníček, a stejně tak i o všechny jeho obyvatele. Žije tam už dlouhá léta a velmi dobře znáírodu, ve které má plno kamarádů…

Kdybychom vešli do jeho domečku, tak jako první zahlédneme postel…stojí totiž uprostřed místnosti a je na ní modrobílo pruhovaná peřina, pod kterou tmavě zelený skřítek spí. Na hlavě má sedm černých vlásků, které mu trčí jako anténky všemi směry. Nelze si nevšimnout jeho velikého, žlutého nosu, pod kterým je usměvavá, černá pusa.

Rákosníček je hodný skřítek, na všechny vždy milý a nikdy by nikomu neublížil. Je zvědavý jako opička a vše chce vidět na vlastní oči. Pokud se někomu něco nedaří, vždy mu ochotně pomůže nebo alespoň poradí, jak na to… Umí cestovat i na oblohu, kde potkává hvězdy, se kterými zažívá různéíhody, a pokud potřebují, rád jim pomůže. Někdy se také snaží ze všech sil změnit počasí podle toho, jak si jeho kamarádi přejí, a kvůli tomu se na něj často zlobí Rosnička, která počasí předpovídá. Přesto se ale oba dva mají moc rádi…

 „POKUD CHCEME NAUČIT NĚKOHO NĚCO CHRÁNIT, MUSÍME V NĚM NEJPRVE K DANÉ VĚCI VYTVOŘIT VZTAH.“

 S Rákosníčkem, malým skřítkem, budeme tedy poznávat tajuplný svět přírody kolem nás. Společně budeme poslouchat jeho příběhy i příběhy jeho kamarádů – skřítků, ukážeme mu i něco z našeho života, a vše, co se naučíme a dozvíme, můžeme využít a prožít my všichni…

 Na společné dobrodružství se těší

Rákosníček

a

Dana a Dana